0
seděla jsem na sedačce a koukala do dveří na terasu a osvícenou zeď Vyšehradu, byla jsem u vytržení.
Tak tohle jsem nevěděla, že potřebuju. Nutně potřebuju.
Klid, ticho, ptáci a stromy na které koukám.
Nalezli jsme si do jedné postele a já zjistila, že jsem vzala jen jednu deku a dvě povlečení, neuměla jsem zapnout plyn, protože jsem zase zapomněla v jakém patře ten plynoměr je a neotočila jsem pákou.
Když není plyn, nebude ani teplá voda.
Usmála jsem se, v mém případě nic nezvyklého. To je stav, který se mi děje. Pořád.
Ráno jsme se probudili a já si dala s Mr.Bee procházku do končin, kde ještě nebyl. Bylo šest ráno.
Potom jsem stříkala okna a moje snaha o oblepení dopadla stejně jako vždycky, zalepila jsem první okno a potom se na to vykašlala, prostě to potom umyju. Když držím sprej, tak jedu.
Můj propočet sprejů byl špatný, nestačili.
Druhý den jsem objednala další, domluvila převoz a nadšeně hopsala do Čekárny, kde se na mě už těšili.
No a to jsem už se trochu přiotrávila a tak jsem šla ven.
Písklo- Rebelka zkontrolovala, jestli jsem něco udělala a její růžová na její šatně, protože ONA bude mít šatnu a kam si dá máma věci je jedno. Tak tomu rozumíte, žejo?
Další noc v novém bytě a přidali jsme ještě jednu, protože dcera šla do Národního divadla zaskakovat za herečku, která byla nemocná. Jo, mám dítě, které je extrovertní a zároveň introvertní. Mám prostě jednu fajn žábu v pubertě.
A byl třetí den a my ještě byli v bytě. Už mi došlo všechno čisté prádlo a ponožky jsem neměla a na čarodějnice jsem musela a a tak po x letech jsem si šla koupit mikinu, ponožky a navlíkla to na sebe.
V noci jsem se vrátila zase na stejné místo a ráno se probudila s tím největším úsměvem.
Já vám vůbec nevěděla, že chci byt s terasou a s výhledem do zeleně, vyšlapat schody s Mr. Bee na Vyšehrad, celý ho prochodit a vrátit se z kopce domů.
Bála jsem se jak moje tělo i psychika bude reagovat na něco, co je nové.
Milovala jsem Růženu, dům ve kterém jsme bydleli, milovala jsem ticho a rejpání v zemi.
A já se vám zamilovala během třech dnů do jednoho bytu a teď se nebojím odejít.
Ten nahoře má s náma zvláštní plány a náhodou, tenhle se mu povedl.
Nebo mě tak Růžena dokázala změnit, že jsem schopná udělat domov kdekoliv?
Ty nové zatáčky jsou nejlepší, já jsem asi opravdu takový nomád.
Tak hezkou prvomájovou neděli.
