Odjela jsem na tábor a poslouchala  příběhy, vnímala děti i jejich tety a strejdy.

Popravili jsem si názor na DD.

Žila jsem v domnění, že jsou to obrovské budovy a všichni vedoucí nosí rákosku.

Na konci tábora jsem brečela, děti taky.

Je rozdíl, když je pošlete domů, anebo vítěz že jedou do dětských domovů.

Vychází e-kniha kde moje texty snad udělají to co mají.

Jestli přesvědčí někoho, o tom, že Děti do dětských domovů nepatří, budu ráda.

Oni totiž ty jejich strejdové a tety by “svým” dětem přáli pěstounské péči, nebo adopci.

1/2 ceny z e-knihy jde k Dobrým vílám dětem 

a jestli jsem se já stala Dobrou vílou?

Ano, dává mi to smysl, aby děti poznali i jiný svět.

Otevřít oči.

…….

Nejde na ně zapomenout,

Přišel Covid a já potkala Viktora Tauše a jeho Amerikánku.

Viktor mi představil Dobré víly dětem

Mluvila jsem s holkama co dobrovolně jezdí za dětmi se mazlit, hrát si, doučovat. Potkaávali jsme se při divadelním představení Amerikánka, nebo na střeše Lucerny u výročí Večerníčku.

Poslala jsem jim svojí prvotinu pohádku o Neposedném Světýlku, Zdi, Elišce a Kubíkovi. Když jsem mluvila před Vánocemi s jednou ředitelkou dětského domova a ptala se co potřebují od Ježíška, tak odpověděla:

“Materiálně budeme zabezpečení, ale co dětem chybí jsou koníčky. Není v našich kapacitám, ani ve finančních  možnostech, aby děti měly kroužky.”

To jsem se dozvěděla ještě před tím, než jsem začala malovat akvarel.

Poslala jsem balíky knížky a říkala si, že na něco přijdu.

Uběhly další dva roky, já jsem se stala Akvarelovou královnou s písmenky, co maluje křivá okna. Nejdřív to byl vtip na web a on se stal skutečností.

Od září budu dobrovolníky a lektorky učit (samozřejmě, že zdarma) akvarel, aby tu knížku Akvarelová královna dětem mohli s dětmi malovat.

O knížce co bude mít křest 29.10.2023 v Kavárně Dejvického divadla nic nevíte?

Tak prosím, řeklo kouzelné sluchátko:

Akvarelová královna dětem.