Jak se má?

“Napíšete mi, jak se má? Jedni si přijeli, napsali, že už jsou doma a od té doby nic.”

“Tak proč jim nenapíšeš, že se ti stejská?”
“Napíšu.”

A tak jsem dostala nápad.
Mr. Bee bude psát Verunce dopisy. Když někoho odchováte osm tejdnů, tak je to nějaká doba.

“Haf, Verunko.”

Tak viděla si to sama, když přijely ty dvě. Jedna v zelený košili a ta druhá je prý Pískle.

Styděl jsem se, potom jsem se hezky schoval.

Tak s autem nemám žádný problém.
Lehnul jsem si na ručník a deku.
Když jsem počůral zelený ručník, tak jsem si k Malý lehl na klín a usnul.

Potom přišla nějaká prudká zatáčka a nějaké nadávání:
“Kudy to jako vede?”
Zase prudké zatočení a ta Velká couvala.

“Mami, nemůžeš tak prudce.”
Tak jsem usnul.

Bylo mi blbé čůrat do ručníků podruhý a umím přece zakňučet. Ostrá pravá a park. Jezdily tam motorky. Tak jsem byl u nohy a pádil jsem do auta. Nějaký čůrání? Ani nápad.

Zakníknul jsem ještě tak po deseti minutách a tak Velká to vzala zase do leva. Ještě, že má tak silný motor.

Připadal jsem si jako na jevišti, musím se naučit klanět. Chválily mě, tleskaly a vypouštěly z pusy zdrobněliny.

Musím přiznat, že v tom autě jsem byl dlouho.
Zastavili jsme někde, kde bylo moc nohou a moc kol. Otevřely granule a já jsem Malé žral z ruky. Docela dost zábava. Hezky voní, tak jako já.

Potom mě Malá nesla v náručí, abych se nebál.
Malá si se mnou sedla ke stolu a já čichal, co neznám.
Tak jsem ochutnal pod stolem nějakou zeleninu a poprvé v životě měl Mcdonalds, to maso z toho.

To jsem ti prý říkat neměl. Tak to škrtni.

Když jsme dorazili na Růženu, tak jsem dostal zase granule. Jednu jsem si vzal a zdrhnul s ní pod stůl. A tak dokola.

Ty dvě se po granulích neženou a ani mi je neberou. Tak když, jsem si to vyzkoušel, tak jsem si dneska k misce sednul a žral. Odejdu od toho a pořád to tam zůstává.

Chápeš to? Nejsou tu ségry a ani bráchové a tak mi to nesežerou. K něčemu se ti přiznám, já jak jsem si sednul k tomu žrádlu, tak já ti přepad.
To byla ostuda.

Jinak tady maj kočky, aspoň to říkaj, já jsem zatím žádnou neviděl. Večer si přestěhovaly deky a spaly se mnou dole. Hele, je to strašný, kafraly do půlnoci.

A já ve tři vstával.

Podupal jsem tu Malou, popackoval, oblíbal a ona se ani neprobudila. Šly obě, nic neviděly a myslely si, že jsem se vyčůral. 

V pět, jak jsem vstal podle našeho rituálu. Ta Malá měla kruhy pod očima a nevstala, ta Velká šla i na zahradu a běhala se mnou. Potom jsme si dali šlofíka, Mladá šla se mnou na dvě hodiny do lesa, seznámila mě se psem.
Cupitám za ní jako opravdový pejsek.

Co si jim to říkala? To co mě naučí do roka, že ve mně zůstane. No tak ti pěkně děkuju.

Zítra jedu k babičce, v pondělí na koupák vlakem a co bude v úterý? Tak to jsem se ještě neptal. Jinak dneska v noci bude se mnou Malá a Velká jde spát jinam. A ta Velká mi říká ona, jí a tak.

Prý celou dobu tady jsou ženský, tak si na chlapa musí zvyknout. Když bude ta Velká nahoře, tak se aspoň vyspím a nebudou zase kecat.

“Haf, Verčo.” Posílám ti jednu fotku ze šlofíčka odpoledne. Brzy zase napíšu.

Jo a už nejsem Ubulánek, občas kvíknu, když se mi ztratí Malá, tak mě Velká podrbe a dobrý.