Jak je důležité mít svou lžičku

I kafe se dá zamíchat druhým koncem štětce

Přemisťujeme se z domu do malého bytu, Písklo-Rebelka má školu přes ulici a tak je přece jasné, že většinu týdne chce být tady. 

Logické to je. 

Jen já mám svoje papíry jinde a i štětce, stůl a židli. Takové ty věci, které si denně neuvědomujeme.

Třeba takový talíř, nedej bože příbor. 

A tak jsem se včera vypravila větším autem na Růženu a do krabice jsem naskládala misky a dokonce jeden kastrol i pánev. 

Nezapomněla jsem samozřejmě na kytky, které dostaly vanovou sprchu a nadšeně se nadechly. 

Uvědomila jsem si, že to co bereme automaticky, vlastně tak není. 

Dneska sedím a píšu, to mi taky chybělo

Dneska do Vlčího hnízda šla návštěva pro obrázek, který je jako dárek k narozeninám.

Takže bylo naprosto jasné, že jsem dala jeden domácí úkol:

“Davide, vyber si jestli odneseš stolek, nebo křeslo.”

“A kde najdu stolek, nebo křeslo?”

“Hned za dveřma,” odpověděla jsem.

Z toho auta jsme to složili za hlavní dveře a postupně vynášíme do našeho hnízda, i pračka se tam ocitla. 

Schody do nebe

Nová, taková ta chytrá co bude za mě myslet a hlavně do ní nebudu lít konví vodu, nedej bože, kdybych ji vyměnila za novou a ta tekla ze spoda.

Vyzkoušeno za vás. 

Postavila jsem si židli na terasu a vzala do ruky počítač, píšu. Sedím a čučím. 

Zjišťuji, že moje síly za týden přemisťování se dostaly do módu Simonko, měla bys odpočívat. 

Chvilku tu posedím a potom jdu přestříkat ty dveře, které jsem včera svou horlivostí úplně zmrvila. 

Víte co je na tom nejlepší? 

Pokud něco pokazím tak sama se sebou nemluvím. 

Tak vy spolu hezky mluvte a pokud NUTNĚ potřebujete obrázek, tak ho potřebujete teď.

Zapomněla jsem, jak při stěhování z kapsy letí peníze k nebi a přitom nevím za co, náklady a výlohy a okna.

Krásný víkend

Princezna Simona Vlčí 

Obraz co si šel sám koupit svoje barvy,

Obraz co si šel sám koupit svoje barvy,

ono vždycky samo.  Přijde prostor, já do něj vstoupím a vidím.  Barvy, věci a moje hlava generuje kombinace.  Ve dne i v noci. Prostě si to třídí a postupně vyhazuje do koše.  Ta barva není správná, nemávnu rukou a nenechám to tak.  Do té doby...

Tři maličkosti za den a malování

Tři maličkosti za den a malování

To, že jsem začala malovat před dvěma lety, protože jsem poprvé nasadila antidepresiva se ví. Klepaly se mi ruce a jelikož mám v sobě pohon, který chce pořád něco dělat, tak jsem malovala akvarelem a k tomu se mi podařilo namalovat křivá okna. Vztek, jsem designér a...

Stalo se to,

Stalo se to,

jednu chvíli to vypadalo, že už to nedám. Přendavání věci, nošení, třídění, skládání věcí.  Pokaždé, když jsem kousek udělala, tak jsem našla něco, co mi ještě nesedí a když mi to nesedí , tak jsem musela jít koupit další barvu, nebo došlo lepidlo, v sešívačce spony a...

newsletter

Nové články rovnou do mailu