0
dopisy Verče, mojí chovatelce, která mě předala Velké a Malé
mám několika měsiční zkluz, promiň.
Ta moje Velká je nějaké potrhlo.
Chvilku neposedí, furt něco dělá a tak je ti naprosto jasný, že se s ní nezastavím.
Někam jde, tak já jdu taky, sedne si, tak já si sednu vedle ní.
Ne, jinak.
Lehnu si na ní, vycapím tlapy nahoru, zakloním hlavu, otevřu tlamu a chrápu.
To mi vydrží jen malou chvíli, zase vstává a někam jde.
Už jsem si všiml, že mi nechává I dvacetimintuvky.
Abych se přes den prospal.
Já ti musím říct co se stalo.
Najednou jsme jezdili vlakem tam a zpět a tam a zpět.
Přivedla mě do nějakého domu, vylezla až nahoru, ukázala mi terasu a já si sednul na zadek. Doslovně.
Pamatuješ si jak jsem seděl před domem na třech schodech, ona podemně dávala deky, aby mě to nestudilo a já seděl a koukal na silnici?
Tak tam byl malý provoz.
Než někdo šel tak jsem se načekal.
To, že jsem měl zahradu mě vůbec nezajímalo.
Když tam nebyla Velká, tak jsem tam nešel. Přece nebudu sám?
Tak jak já ti sedím na terase tak se koukám na zeď Vyšehradu, co ti budu povídat.
Tam pořád někdo chodí, směje se, a tak já si málem vykroutím hlavu.
Velká říkala něco o Kelišce, sice nevím co to je, ale smála se mi.
Do tohu tu mají jiné ptáky, opravdu jiné ptáky.
Tihle mají dlouhé ocasy a snaží se dostat ke mně a napít se.
Nechci vypadat jako sobec, ale promiň, ta voda je moje.
Stačí, že s náma šla Miunka kočka.
Sofie nechtěla, Sofie je u sousedů a má se dobře.
Tady jsem Miu zahnal na střechu a pořád dělá ty ksichty na tu mojí Velkou, takže si s ní Velká povídá.
Považuju to za dost velkou drzost.
Jako jó, už mi vysvětlovala, že je naše a že je hodná, ale promiň?
Kdo je vůdce smečky?
Kdo je tady pánem?
Já.
No, potom máme menší komplikaci, jak má ta Velká tu Malou, tak ta Malá se chce s Velkou pusinkovat a objímat.
Tak to taky ne.
Tak jsem jim to zatrh.
Vůbec nevím, jak mám těm ostatním vysvětlit, že Velká je moje vlastnictví.
Není nikoho dalšího je moje.
A tečka.
Takže Malá se přitulí k Velké, já skočím a hrabu tak dlouho dokud se tam nevpasuju.
Potom mně Malá může dát i pusu a já ji olíznu ucho.
Dneska Velká říkala, že máme ještě hoňku, musíme pro akučku a prý budu montovat skříň.
To víš, mám tady fakt dost velkou dřinu.
Jo a dneska jsem Velkou donutil, ať zase píše.
Já jsem ji dneska řekl na Folimance, kde jsou boží pejskaři a psi, že chci svou knížku.
Zatím se tvářila, že si to musí rozmyslet, ale jakmile položí noťas na zem a chce jít pryč, tak se podívám tím svým okem a ona řekne: “ už mlčím, už mlčím.”
Prosím tebe , kupuje mi nejlepší granule, i maso mám.
Jen pořád říká, že to co přijelo semnou bylo nejlepší, že si nepamatuje jak se to jmenuje.
Tak co bychom od Velký chtěli, když pořád něco hledá, žejo.
Hele, tak vybralas jí nakonec správně, ale co ti budu povídat, uhlídat ji je dost těžký, pořád něco zapomíná.
Naštěstí chodí semnou spát, jako kdyby trajdala po nocích, to by dostala céres.
Haf, Verčo. Pozdravuj bráchu a v září se uvidíme.
Jo a řekl jsem, že ať ti napíše, že tě ve všem poslechla.
Do roka jsem se tak socializoval, že je ze mě vítací pes.
No, někteří to nechápou při mé výšce.
To víš, lidi.
Haf a na štěkanou.
