Fejetony z Marianne bydlení pomáhají Sousedskému klubu

Celý letošní rok jsem psala fejetony pro Marianne bydlení.

Poprosila jsem, jestli můžu originály vydražit pro dobrou věc.

Dostala jsem svolení a za to jsem moc ráda. Díky. 

Několik let pozoruji, podporuji a držím palce Zuzaně Vránové, která vede Sousedský klub.

Dobrovolníci si povídají s babičkami a dědečky, kteří jsou v izolaci. Těší se, že si každý pátek přijdou pro jídlo z potravinové banky, dostanou kávu, vlídné slovo a pohlazení.

To je něco co se nedá popsat slovy.

Další skupina lidí jsou maminky a tatínkové, kteří mají hluboko do kapsy a jejich seběvědomí se ztrácí někam do nenávratna.

Zuzana a její parta se snaží pomoci jak právně, tak i s úřady, aby nebylo tolik lidí ve skupině chudoby. 

Jak Zuzana sama říká: rozdává radost, Ježíšek.

Párkrát jsem se objevila, přinesla knížky, finance a uspořádala jsem sbírku.

Knížky jsem vytiskla v loni, se záměrem, aby děti neměly jen měkké dárky.

Moji kamarádi koupily knížky a já za každou, kterou koupili přihodila další za sebe.

Odnesli jsem přes dvěstě knížek a další stovku poslalali do dětských domovů.

Další Zuzana se ke mně přidala a poslala krabice se šampóny, koondicionéry.

Tak letos jsem si vyprosila něco na čem jsem celý rok pracovala.

Fejetony a k tomu namalované akavarely.

Dám na ně muří nohu a vydražiím za peníz, který Sousedskému klubu pomůže k nákupu dalších potravin, nebo k zaplacení složenek lidem, kteří na elektriku a plyn nemají..

Zuzana je moje srdcovka, když bylo mě nejhůř a měla jsem inslolvenci, (to je na dlouhý příběh) tak jsem si jezdila pro potraviny a dokázala jsem vařením uživit sebe i svou dceru.

Já poprosím o jednu věc, aby další část mého bláznovství jste podpořily. 

Dražba akvarelů z fejetonu  je letošní novinka.

Knížky O Neposedném Světýlku, Zdi, Elišce a Kubíkovi můžete koupit tady a já za každou přihodím ještě jednu

Jedno kafe, nebo prosecco co si nedáte a pošlete na transparentní účet se schovává zde

QR kód, který umí zázraky se schoval pod tento odkaz.

Děkuju, zdá se to jako pošetilost.

Ta pošetilost mi dělá radost.

a tady si přečtěte prosincové čtení a přihazujte pro akvarely a fejeton

Simona 

Obraz co si šel sám koupit svoje barvy,

Obraz co si šel sám koupit svoje barvy,

ono vždycky samo.  Přijde prostor, já do něj vstoupím a vidím.  Barvy, věci a moje hlava generuje kombinace.  Ve dne i v noci. Prostě si to třídí a postupně vyhazuje do koše.  Ta barva není správná, nemávnu rukou a nenechám to tak.  Do té doby...

Jak je důležité mít svou lžičku

Jak je důležité mít svou lžičku

I kafe se dá zamíchat druhým koncem štětce Přemisťujeme se z domu do malého bytu, Písklo-Rebelka má školu přes ulici a tak je přece jasné, že většinu týdne chce být tady. Logické to je. Jen já mám svoje papíry jinde a i štětce, stůl a židli. Takové ty věci, které si...

Tři maličkosti za den a malování

Tři maličkosti za den a malování

To, že jsem začala malovat před dvěma lety, protože jsem poprvé nasadila antidepresiva se ví. Klepaly se mi ruce a jelikož mám v sobě pohon, který chce pořád něco dělat, tak jsem malovala akvarelem a k tomu se mi podařilo namalovat křivá okna. Vztek, jsem designér a...

Stalo se to,

Stalo se to,

jednu chvíli to vypadalo, že už to nedám. Přendavání věci, nošení, třídění, skládání věcí.  Pokaždé, když jsem kousek udělala, tak jsem našla něco, co mi ještě nesedí a když mi to nesedí , tak jsem musela jít koupit další barvu, nebo došlo lepidlo, v sešívačce spony a...

newsletter

Nové články rovnou do mailu